img00003a.jpg

Jak vás vůbec napadlo pěstovat Muchovníky?

Jak už to tak bývá, všechno je souhrou okolností. Přišel za mnou Marek s informací, že kamčatské borůvky jsou velice zajímavou a perspektivní rostlinou. Znal jsem pouze kanadské borůvky a moc jsem nechtěl Markovi věřit, že by vůbec nějaké kamčatské borůvky existovaly. Začali jsme se tedy pídit a postupně objevili i amelanchierovu borůvku. Ani kamčatská, ani amelanchierova borůvka samozřejmě neexistují, v prvním případě se jedná o zimolez a v druhém o muchovník. To si jen obchodníci z pochopitelných důvodů snaží vylepšit svůj prodej rostlin. Nicméně při vyhledávání informací a při dlouhých diskusích o nich jsme se s Markem takříkajíc zamotali do sítí a uvíznuli u muchovníků. Postupně v nás vyrostlo přání pro panelákové kluky naprosto typické: Vybudujeme ovocný sad muchovníků! V průběhu roku 2001 se tedy dva kamarádi bez zkušeností, peněz, bez zemědělské půdy, strojů, ale zato s nápadem rozhodli: Jdeme do toho! A sad se začal rodit...

Do jaké výšky dorůstají keře muchovníku?

Keře muchovníku mohou dorůst do výšky 5 metrů, keř se může rozkládat do šíře 4-5 metrů. Rozměry keřů se liší podle druhu a odrůd muchovníku, ale v zásadě se tedy jedná o poměrně velké rostliny. Rozměry keřů můžeme poměrně pohodlně regulovat řezem.

Kdy a jak sázet rostliny do volné země?

Rostliny muchovníku zasíláme, případně si je můžete vyzvednout přímo na sadě, v kontejnerech s vyvinutým kořenovým balem. Pokud si pořídíte sazenice odjinud bude situace obdobná. Uvádí se, že je vhodné sázet rostliny v období vegetačního klidu. My jsme z nedostatku času prováděli výsadbu průběžně od konce března do poloviny září a nezaznamenali jsme žádné potíže. V horkých letních dnech je pouze nutné po výsadbě dbát na dostatečnou zálivku než se sazenice "chytí". Nejvíce se nám osvědčila výsadba v měsíci srpnu. Rostliny sice po výsadbě "stály" a nedošlo k téměř žádnému růstu nadzemních částí sazenic, ale během podzimu se vytvořil silný kořenový systém, což se projevilo dobrým růstem rostlin následující jaro. Velkým problémem jsou hryzci, či jiní podobní tvorové, kteří dokážou dokonale sazenici zničit a to jak v době vegetace, tak především v zimě. Reklamní letáček Krakonošova zahradnictví v Kruhu uvádí, že sazenice můžeme sázet do jamek 60x60x60 cm, zasypat do úrovně kořenového krčku kompostem nebo vyrytou zeminou do které přimícháme asi 400 gramů cereritu. Náš postup byl vzhledem k rozsahu výsadby (necelých 4 000 sazenic) trochu odlišný. Nejprve jsme zorali pásy zeminy pro výsadbu, pohnojili je vyzrálým kravským hnojem, který jsme do země zapravili rotavátorem. Rostliny jsme potom sázeli do jamek vykopaných motyčkou o něco málo větších než kořenový bal. Rostliny jsme sázeli hlouběji cirka 3-5 cm nad úroveň kořenového krčku. Zeminu jsme řádně sešlapali, aby vznikla kolem rostliny prohlubeň, ve které se dobře držela zálivka. Později jsme výsadbové pásy před výsadbou přikrývali černou tkaninou, aby nás plevel neumořil. S postupným rozrůstáním keřů plachtu odstraňujeme.

Je vhodné keře muchovníku stříhat?

Rozhodně ano. Některým lidem je keřů líto a do řezu keřů se jim nechce, ale řez s sebou nese několik výhod. Je totiž dobré si uvědomit, že keře mohou dorůstat značných rozměrů a další skutečností, kterou musíme vzít v potaz je, že plody muchovníku vyrůstají na dvouletém dřevě. Což pro nás znamená, že dřevo, které nám letos narostlo nám příští rok zaplodí a pak již ne. Pro zdravotní stav keřů je důležité, aby nebyly přehuštěné, aby byly vzdušné, krom toho, plody uvnitř keře, pokud nějaké vůbec nějaké vyrostou dozrávají pomaleji a jsou malé a horší chuti. Cílem řezu keřů by tedy mělo být udržet keř v námi poždované výšce, udržovat řezem zdravotní podmínky a kondici keře a dosáhnout optimální produkci přírůstu dřeva. K tomu nám slouží dva typy řezu. Prvnímu můžeme říkat výchovný. Provádíme ho v brzkých ranních měsících ještě před začátkem vegetačního období. Těsně nad zemí odstraňujeme nejstarší výhony.(silnější než 3 centimetry v průměru) Dále odstraňujeme výhony, které zahušťují střed keře a výhony, které polehávají do stran. Dodržujeme pětiletý cyklus střihu, což znamená, že každý rok odstraníme cca pětinu výhonů. Druhým typem řezu je odstraňování vrcholového růstového pupenu (zaštipování), čímž donutíme keř, aby nerostl pouze do výšky, ale podpoříme růst bočních pupenů. Podmínkou pro tento typ řezu je, že ho provádíme na začátku vegetačního období nebo po vývoji květních pupenů. Pokud bychom provedli řez příliš brzy keř by si vytvořil do začátku vegetačního období jiný vrcholový pupen a zaštípnutí by se minulo účinkem. Pokud se zaštípnutím počkáme až na vývoj květenství a zaštípneme nad květem nepřipravíme se o část úrody, o kterou bychom se připravili pokud odštípneme pupen celý. Všechno vyžaduje zkušenost a cvik i my se doposud učíme, čehož jsou nám bohužel některé naše keře smutnými němými svědky.

Jak vlastně plody muchovníku chutnají?

Chuť muchovníku se nesnadno k něčemu přirovnává, snad nejvýstižněji popsal jejich chuť kohosi názor, že plody muchovníku jsou kombinací chuti našich borůvek a chuti černých jeřabin (Arónie). Já bych k tomu dodal, že chuť muchovníku je mnohem jemnější než chuť jeřabin a ne tolik výrazná jako chuť našich borůvek. Plody jsou šťavnaté a sladké, ale rozhodně se nejedná o pouhou sladkou vodu. Naopak, jejich chuť je příjemně jemná a působí lahodným dojmem. Nejlépe je samozřejmě ochutnat plody na "vlastní kůži". Plody muchovníku jsem již okusil syrové, i v kompotu, v džemu, v mražené ovocné dřeni, v mléčném koktejlu i na koláči. Ani v jednom případě jsem nebyl zklamán.